Osenice ypsilonová

Osenice ypsilonová
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	motýli (Lepidoptera);
Čeleď	můrovití (Noctuidae);
Rod	Agrotis;
Binomické jméno
	Agrotis ipsilon; (Hufnagel, 1766)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osenice ypsilonová (Agrotis ipsilon) je motýl z čeledi můrovití.

Popis

Přední křídlo měří v průměru 2,1–2,5 cm. Po celé délce jejích šedohnědých předních křídel najdeme podélnou černou linku. Dále zde najdeme skvrny ostrých šípových tvarů a bílé vlnovky. Přední křídlo je úzké a dlouhé, zadní křídla jsou téměř bílá, s tmavšími žilkami.

Housenka

Housenka je tmavá a lesklá, objevuje se v květnu až do září. Život tráví skrytá v zemi, kde si na konci svého vývoje vytváří malou komůrku, v níž se kuklí. Housenky mohou být škodlivé, neboť nežijí jen u kořenů různých trav, ale často je najdeme i u užitkových rostlin (zelí apod.). Růst housenky je poměrně rychlý. Stádium kukly je obvykle ukončeno za 7–9 týdnů. Tento rychlý vývoj může být díky přizpůsobení druhu k migraci.^[1]

Motýl

Na jaře přilétají tito motýli z jihu do střední Evropy. Počet těchto migrantů záleží hlavně na povětrnostních podmínkách jižní Evropy v období zimy. Je-li zima příliš studená, často se stává, že ji mnoho housenek nepřežije. Při teplých zimách mohou housenky a kukly přezimovat i ve střední Evropě (ale jenom v teplejších oblastech). Osenice ypsilonové přilétají z jihu do střední Evropy v dubnu a červenci. Zde poté kladou vajíčka, ze kterých vzniká druhá generace. Motýli této generace létají od července do října. Většina z nich po vylíhnutí migruje do teplejších oblastí, nebo se vrací zpátky na jih. Část klade vajíčka tam, kde se vylíhla.^[2]

Rozšíření

Osenice ypsilonová se dá považovat za kosmopolitní druh. Populace tohoto druhu bývá hojná, ale často závisí na povětrnostních podmínkách. Osenice ypsilonová nejčastěji klade svá vajíčka v otevřené krajině, zejména ale na polích a zahrádkách.

Odkazy

Reference

↑ CHOVZVÍŘAT.CZ. Osenice ypsilonová (Agrotis ipsilon). ChovZvířat.cz [online]. [cit. 2024-08-11]. Dostupné online.
↑ REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Průvodce přírodou Motýli. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 287 s. ISBN 80-85944-93-6. S. 158.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Osenice ypsilonová na Wikimedia Commons
Taxon Agrotis ipsilon ve Wikidruzích

[1] CHOVZVÍŘAT.CZ. Osenice ypsilonová (Agrotis ipsilon). ChovZvířat.cz [online]. [cit. 2024-08-11]. Dostupné online.

[2] REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Průvodce přírodou Motýli. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 287 s. ISBN 80-85944-93-6. S. 158.

[1]

[2]